Mac Para Lucky 3 - z časopisu Thermik

Lucky 3 vyčníval již během našeho Testivalu EN-A kluzáků v čísle 07-2011. Jednalo se o zástupce EN-A kategorie, který se nejvíce přiblížil kluzákům střední třídy. V podrobném testu jsme se podívali na zoubek tohoto českého zástupce.

Testpilot a text: Franz Altmann (Thermik Magazine, Rakousko)

V antickém Řecku, byla Muse ( u nás Lucky ) chápána jako inspirace, která podněcovala  k tvůrčím činům. Krásný název, který zejména vhodně pasuje pro zcela nový MAC PARA kluzák EN-A kategorie. Ale od začátku.  Konstruktér ing. Peter Reček není neznámou osobou, ba právě naopak. Je to veterán paraglidingové scény, bývalý člen české reprezentace a privátně příjemný chlapík. I přes úspěchy hovoří Petr skromně o svých konstrukcích kluzáků, ačkoliv ty jsou znovu a znovu na vrcholu vývoje. Není to dávno, kdy s kluzákem Magus XC2 provedl průkopnický krok vpřed. Při zpětném pohledu je patrná reorientace výrobce na výkonnost kluzáků. Aniž by to Petr příliš zmiňoval,  technická data nového kluzáku Lucky uvádí významné zvýšení výkonu. Uvedená klouzavost 8,3 se jen zřídka vidí v této kategorii. Avšak skutečné vlastnosti Lucky 3 leží mimo čísla ...

Konstrukce a zpracování
Chování během startu, ovládání a dynamika. Na těchto třech pilířích je stavěna celá produkční paleta MAC PARA a tyto pilíře neměly být zapomenuty během vývoje Lucky 3.

Čtvrtým na důležitosti vítězným pilířem je jeho vhodnost pro motorové letání. Mimochodem  MAC PARA prodává spoustu motorových kluzáků do USA. Toto vyžaduje nekompromisní přístup během testování, výběru materiálů, stejně tak bezpečnosti. Klíčové slovo bezpečnost! Certifikace kategorie EN – A  se nedosahuje každý den, takže odpovídající vyváženost musí být namístě. Nejedná se o snadný cíl.

Jak již bylo uvedeno v článku našeho Testivalu, Mac Para nabízí v nejbezpečnější kategorii dva zástupce. Lucky míří na horní hranici A-kategorie, přičemž rovněž splňuje  požadavky firmy na motorový let. Z tohoto pohledu je stoupavost důležitá pro docílení nízké spotřeby paliva. Tato orientace je evidentní při pohledu do technických dat. Konstrukce o 45 komorách, štíhlosti 5,0 jednoznačně připomíná typickou střední třídu, než zbývající Á-čkové kluzáky. Stejně jako ostatní výrobci, také MAC PARA tým navrhnul zcela nové profily splňující nové požadavky. Kromě radosti ze stoupavosti měl kluzák přidat na dynamice a handlingu. Základním tvarem Lucky 3 je elipsa, ale tato je stěží rozeznatelná díky designu kluzáku. Na náběžné hraně jsou všudypřítomné nylonové struny, stejně jako klasické mylarové výztuhy.

Systém vyvázání není nijak výjimečný. Obvyklé čtyři řady, každá o třech hlavních šňůrách opodstatňují požadavky motorového létání. Je tak lépe garantována plynulost změn úhlů náběhu pomoci nastavení trimy. Šňůry s opletem v horní galerii hovoří stejnou řečí.  Taktéž je to evidentní na volných koncích, jež mají speciální závěsná oka pro motorové létání. Kluzák pro všechno? To není špatné! Zpracování vrchlíku, šňůr a volných konců je velmi svědomité a není důvod k námitkám.

Start
Zkušený pilot okamžitě pozná, že start s Lucky 3 je více podoben kluzákům střední třídy. Nafouknutí a průběh startu jsou charakterizovány směrovou stabilitou, vrchlík však musí být nad hlavou přibrzděn. Vlastnost „Automatické zastavení“  není v nabídce. Co však může na cvičné louce vypadat lehce choulostivé, se po nácviku záhy osvědčí jako bezproblémové, neboť vrchlík reaguje na povely relativně rychle. V závislosti na počtu šňůr je jejich roztřídění středně náročné a nafouknutí vrchlíku je tak příjemné. Výsledek je ochotný „startér“, který sice není „blbuvzdorný“, avšak v rukou talentovaného začátečníka, nebo zkušenějšího pilota je příjemným potěšením. Křížový start je podobný. Obzvlášť potěšitelná je jednoduchost s jakou lze vrchlík zpět dostat nad hlavu, když padá zpět k zemi. Ochota (schopnost) Lucky 3 reagovat na povely během startovacího procesu prokazuje, že tento lze snadno kontrolovat pomocí řidiček. To vylučuje divoké reakce, stejně jako stažení řidiček pod zadek, což některé kluzáky, určené pro cvičné louky, přejdou s lhostejností. Je zcela nasnadě. Lucky 3 vyžaduje a nabízí více, než jakýkoliv jiný kluzák dané kategorie.

Let
To že bude mít kluzák odpovídající ovládání v točení, si můžete domyslet již  podle příjemných reakcí během startovacího procesu. Přesto. Samozřejmost s jakou jde Lucky 3 do zatáčky je fantastická. Kluzák letí od první vteřiny plně intuitivně jako by sám od sebe.

Vrchlík reaguje na řízení a náklon v sedačce přesně a bez prodlení. Kluzák ochotně a rychle přijímá (téměř) všechna nastavení náklonu. V závislosti na plošném zatížení je síla v řízení střední až nízká, tím pádem velmi komfortní a neunavující volné létání. Pouze bod odtržení proudění není úplně snadné najít, pro jeho naprostou nepřístupnost, ale to není relevantní.

Kdo ovládá (brzdí) kluzák takovýmto způsobem, dostane kluzák do stallu tak, jak tak.

Velmi potěšitelné u tohoto nového Á-čkového kluzáku je zachycení v termice,  handling (ovládání) ve stoupavých proudech a schopnost stoupat (stoupavost). Zatímco mnozí z jeho konkurentů, při vlétnutí do stoupavého proudu, zůstávají nepříjemně vzadu za pilotem a ztrácí tak výkon, bere tento Čech nalétnutí do stoupáku velmi neutrálně. Obvykle stoicky prodlévajíce nad pilotem, toužebný zisk výšky se prokáže řvoucím váriem. Výkonné a přesto stále dobře tlumené křídlo lze zatáčet úžasně lehce, což je zdaleka není nutnost. Ve skutečnosti se zde odděluje zrno od plev! Neklidný turbulentní vzduch je na Luckym 3  jen málo patrný, avšak s ohledem na jeho zařazení, více než většina jeho kolegů z A-kategorie.

Zpětná vazba, která je poměrně přímo zprostředkována tahem v řízení, je dobrá. Lucky 3  se nepotápí, nevytlačuje a nevyhazuje z termiky k tomu mu schází vybočující tendence.

Předo-zadní a  boční naklánění (pitch a roll tendence) se pohybují spíše v rámci základní střední třídy a stejně tak se s Lucky 3 létá. Na navozené deformace odpovídá svým velmi příjemným chováním. Zaklopení náběžné hrany většinou bočně nepokračuje, přičemž zadní partie zůstává nafouknutá. Dokonce ve speedu je velmi těžké zaklopit větší část vrchlíku. Zůstává-li pilot úplně pasivní, začne vrchlík jako ve zpomaleném filmu vybočovat z kurzu, oproti tomu zaklopená část se dofukuje plynule od středu ke kraji vrchlíku.  Explosivní dofouknutí stejně jako kravata jsou téměř nemožné. Ani v plném spředu se během našeho testování nepodařilo docílit většího otočení jak 45°. Opravdu: Kluzák EN-A kategorie!

Nikdo by patrně nesoudil, že  EN-A kluzák může vhodný na akrobacii. Avšak, zabere-li pilot odvážněji v rámci rozsahu řízení, nabídne kluzák pozvolně atraktivní dynamiku. Vysoké wingovery jsou lehce proveditelné, neboť jsou podpořeny Luckyho obratností a ochotou reagovat. Ač pro jeho cílovou skupinu je sotva relevantní jeho schopnost provádět manévry jako SAT, Helikoptéru a Fullstall, tento kluzák je vhodný k učení těchto figur jako žádný jiný.

Přesto, že je dynamika k dispozici, je hluboce ukryta pod bezpečnostním polštářem.

Posledním potěšitelným bodem je speed systém. Lze jej aktivovat poměrně snadno a teprve po dosažení úctyhodných 49 km/h jsme na maximální rychlosti. Fascinující na tom je fakt, že na plném speedu je stále mírný jako beránek. Ani silné termické bubliny během testu nenavodily náznak zaklopení, stejně jako výkon snižující zkrabacení náběžné hrany. 

Metody vyklesání
Velké uši:
Díky děleným A-popruhům je zaklopení velkých uší rychlé a bez většího odporu.  Účinnost  střední až vysoká. Pro otevření velkých uší musíte dát Luckymu trochu času. Pokud je třeba jedním přitažením řidiček otevření pomůžeme.

B-Stall:
K provedení čistého B-Stallu je potřeba sáhnout až do šňůr a pořádně stáhnout. Počáteční tah je značný, ale ne nepřekonatelný. Během B-Stallu zůstává tah vysoký. Manévr se jeví docela stabilní a tendence k vytvoření rozety jsem nezaznamenal.  Docílil jsem klesání jen 6 m/s. Po vypuštění kluzák okamžitě přejde do přímého letu a to se sotva znatelným předskočením.

Spirála:
Vysoká ovladatelnost trochu klame. Pro nájezd do spirály musíte pořádně zabrat za řidičku, což je adekvátní pro danou kategorii. Docílené klesání je 14-16 m/s, ale vrchlík musí být už pořádně držen rovnoběžně s horizontem. Ukončení se dá zpočátku pomoci. Moment srovnání do letu se snižuje se zvyšujícím se klesáním.

Sumarizace
I po intensivním létání a to i přes pohodové extrémní letové manévry jedna otázka nakonec stále zůstává: Jak může být takový kluzák Á-čkovým kluzákem? Vypadá jako střední třída, létá se jako střední třída, reaguje jako střední třída, disponuje odpovídající dynamikou a to při výrazně vyšším bezpečnostním potenciálu. Háček v celé věci jsme hledali zbytečně. Ve světle atraktivního výkonu, dobré a především stabilní maximální rychlosti, překvapující schopnosti k akrobacii, stejně jako motorovému létání zůstává jedna otázka otevřená: Co si ještě přát více! Úplnou vhodnost pro začátečníky sice Lucky 3 neslibuje, přesto při troše cviku během výuky je možný upgrade na Lucky 3. Proč od začátků nelétat s tímto radostným křídlem. Potenciální cílová skupina pro Lucky 3  je mimochodem dost veliká. I po mnoha letech získávání letových zkušeností nebude Lucky 3 působit jako tank a překážet radosti z létání. Přesně naopak: Dostatečná bezpečnostní rezerva dovolí neomezené létání, skvělý handling osloví i zkušené piloty. Nakonec ještě překvapí, že mimo zázračné vlastnosti k volnému létání, je motorové létání nejen možné, nýbrž taky dovolené a žádoucí. Jedno je každopádně jisté: Bude těžké poslat tento demo kluzák nazpět.

Testovací podmínky
S Lucky 3 jsem absolvoval spoustu letů na domácích terénech Ternberg, Micheldorf, Bischling a Krippenstein. Horní Rakousko.

Zadání projektu
Trvale jednoduchý start, sportovní ovládání a dynamika navzdory EN-A kategorii. Lehké a neunavující řízení.

Vhodný jak pro volné, tak I motorové létání.

Použité prostředky
Nový profil v kombinaci s eliptickým tvarem vrchlíku. Silonové struny, Pg 4 CAD Program od Karla Vrbenského.

Kvalita zpracování
Velmi dobré zpracování, dokonalé švy. Přišití závěsných poutek, bez dalšího vedení do profilu.