Osmá generace úspěšné řady Eden přichází jako 2,5-řadový kluzák a dostává povinnou výbavu posledních let (winglety) a ostatní nejnovější technologické prvky z vyšší třídy, konkrétně z kluzáku Verve.
Osmá generace úspěšné řady Eden přichází jako 2,5-řadový kluzák a dostává povinnou výbavu posledních let (winglety) a ostatní nejnovější technologické prvky z vyšší třídy, konkrétně z kluzáku Verve.
Testpilot: Franz Sailer
Fotky: Adi Geisegger
Detailní fotografie: Norbert Aprissnig
Řada Eden je nejdéle vyráběná a nejúspěšnější volno-létací série u MAC PARA. Už na první pohled je jasné, že „osmička“ není jen facelift sedmičky, ale úplně nový koncept. Konstrukce vychází z Verve a výkonného Maguse. Klíčové novinky? Nový, rychlý a efektivní profil, winglety pro větší odolnost vůči kyvům, použití nitinolových strun, geometrie s redukovaným počtem šňůr (2,5 řady), tvarově stabilní náběžná hrana díky systému RFE. Cíl je jasný: Eden 8 nabízí vysoký výkon s důrazem na bezpečnost a je určen ambiciózním XC pilotům, kteří chtějí maximum z certifikovaného „High End“ EN-B kluzáku. Navíc je koncipován jako polo-lehký, takže potěší i fanoušky Hike & Fly.
Na první pohled upoutá zcela přepracovaný design vrchlíku, který výrazně odlišuje Eden 8 od Edenu 7. Eden 8 má sice stejně jako jeho předchůdce 59 komor a byl také konstruován jako „semi-light“, ale jinak mají tyto dva modely jen málo společného. Více společných rysů má však Eden 8 se sportovním křídlem Verve. Eden 8 má také zvýšené zakřivení vrchlíku, což výrazně snižuje promítnutou plochu o přibližně 10 % oproti jeho předchůdci. Ve srovnání s Eden 7 byla štíhlost snížena z 6,06 na 5,93. Konec křídla (stabilizátor) je stejně jako u modelu Verve stažen dolů a plynule integrován do vrchlíku. Nové tvarování konců vrchlíku zvyšuje stabilitu při rychlém letu, proto byly u modelu Eden 8 použity nápadné winglety. „Tyto malé, ale účinné komponenty stabilizují vrchlík v bočním směru a snižují kývání při vyšších rychlostech,“ vysvětluje výrobce. „Osvědčený systém RFE na přední hraně a mini žebra na odtokové hraně zlepšují aerodynamickou čistotu a účinnost nového profilu Edenu,“ vysvětluje šéf MAC PARA - Petr Reček.
Nově tvarované konce křídel a stabilizované vstupy vzduchu na konci křídla navíc snižují indukovaný odpor, uvádí výrobce. Eden 8 je celý vybaven výztuhami z nitinolu. MAC PARA vidí v nitinolových výztuhách velkou výhodu v tom, že se při nedbalém balení nemohou deformovat, což by mohlo vést k problémům při startu kluzáku. Kromě toho jsou tenké struny – MAC PARA používá u Eden 8 struny o tloušťce 0,6 mm – ještě lehčí, než stejně pevné plastové struny a navíc zmenšují rozměry sbaleného vrchlíku. Nitinolové struny jsou u kluzáků MAC PARA vybaveny pevnými koncovkami, aby se chránila tkanina. Mylarové výztuhy spolu s nitinolovými strunami zajišťují tvarovou stálost profilu a stabilitu.
Každý nosný profil modelu Eden 8 je zavěšen na třech nebo čtyřech poutkách, které jsou všity do profilu a vyztuženy. Mezi závěsnými body regulují pnutí vrchlíku všité vyztužující pásky. Příčné plnění vrchlíku zajišťují přesně dimenzované příčné otvory v profilových žebrech. Na náběžné a odtokové hraně jsou všity pásky s nízkou roztažností. Ta zajišťuje optimální rozložení napětí po celé ploše vrchlíku. Rozložení balooningu a předpětí bylo počítáno pomocí speciálního konstrukčního softwaru, aby bylo dosaženo maximální účinnosti a stability. Všechna tato inovativní opatření vedou ke zlepšení charakteristiky řízení s přesnou odezvou a sníženým tahem v řízení, což podle výrobce činí ovladatelnost modelu Eden 8 znatelně intuitivnější.
Vrchlík je vyroben z látky francouzského výrobce Porcher. Na horní a spodní části náběžné hrany byla použita těžší a tím i odolnější tkanina vyšší gramáže. U méně namáhané zbývající části plachty byla záměrně snížena hmotnost a použita lehčí tkanina. „Díky promyšlené kombinaci materiálů je kluzák lehký a zároveň odolný,“ vysvětluje výrobce.
Vrchlík Edenu 8 je vybaven celkem 106 závěsnými poutky (tři A-, tři B- a dvě C-hlavní šňůry). Vnější část vrchlíku má pouze dvě hlavní šňůry(A a B). Zvláštnost: Stabilizační šňůra je napojena do vnější hlavní A-šňůřy (nevede přímo do karabinky) a společně s vnější galerií A tvoří hlavní krajní A šňůru. Materiál šňůr jsou klasické neopletené aramid/kevlarové šňůry Edelrid řady 8001/U s různými průřezy. U předchozího modelu byly použity ještě silnější opletené hlavní šňůry. Hlavní šňůry jsou na spodních smyčkách vyztuženy barevnými oplety.
Elegantní 12mm aramid/polyesterový popruh je vybaven Baby-A popruhem. Karabiny z nerezové oceli jsou zajištěny gumovými kroužky. Hlavní řídící šňůra je vedena přes kladku s otočným kloubem k brzdové rukojeti. Kvalitní nosné popruhy doplňují kladky Ronstan, rukojeti B/C a magnety s aretační funkcí na řídicí rukojeti. Eden 8 byl certifikován podle normy EN/LTF B a je k dispozici v šesti velikostech. Opět jsou k dispozici tři sériové designy a speciální designy dle přání zákazníka.
Šňůry Edenu 8 se mohou občas silně zamotávat, proto je pro jistotu před startem pečlivě rozděl a roztřiď. Samotný vrchlík nevyžaduje při rozkládání žádné speciální triky.
Stačí mírně zatáhnout za vnitřní A-šňůry a dobře dopnutý, polo-lehký vrchlík se rychle zvedá nahoru. Obtěžující vlastnost některých výkonných kluzáků „kdy během zvedání zůstává viset“ Eden 8 nezná. Při nulovém větru se křídlo chová stabilně, pouze při bočním větru se může křídlo občas trochu vychýlit ze směru. Při příliš prudkém tahu může vrchlík mírně „předskočit“ a je třeba jej lehce přibrzdit. Spolehlivý pro čelní starty!
Opět, nejlepší způsob je uchopit pouze vnitřní A-popruhy. I při nulovém větru se vrchlík rychle plní vzduchem a zvedá se rychle a přesně směrem k zenitu. Opět platí: pokud zatáhneš příliš silně, může křídlo snadno „předskočit“ a je třeba ho zastavit. Shrnuto a podtrženo: nestresuj se a startuj jako obvykle!
Při nárazovém větru od 15 km/h vyžaduje křídlo o něco více zásahů pilota. Podobně jako jeho vyšší bratr „Verve“ může i Eden 8 vykazovat na zemi určitou nestabilitu. Při „zvedání“ křídlo při nárazech větru rádo vybočuje kolem své osy. Pokud není jednostranné zvednutí rychle korigováno, může se křídlo při silném větru rychle převrátit. Také uši se častěji zamotají do šňůr a je třeba je uvolnit. Vrchlík zde není snadno kontrolovatelný pomocí C popruhů, protože vnější část je zcela zavěšena v rovinách A a B. Tah za C-popruhy nemá při otáčení vrchlíku kolem svislé osy téměř žádný vliv. Je tedy nutné použít řidičky! Proto je nutné při manipulaci na zemi za silného větru ovládat Eden 8 s obratností a určitou rutinou. (pozn. konstruktéra: „Autor si nepřečetl pozorně návod k použití“)
Při prvním letu převládá ve výšce silný vítr až 20 km/h. Opět mě čeká divoká jízda v drsném a termicky „ostřejším“ vzduchu. Navíc jsou na odpoledne předpovídány silné bouřky. Opravdové testovací podmínky. Nad 1.300 m vysokým vrcholem Hochficht na Šumavě se rychle dostávám do výšky. První kroužení s Edenem 8 odhaluje určité podobnosti s modelem „Verve“,se kterým jsem nalétal mnoho hodin. Ale pěkně popořádku: Volný chod řidiček je přibližně 13 cm, tzn. pro kluzák B- kategorie normální až mírně delší. Samotná dráha řízení je rovněž nadprůměrná až mírně prodloužená. To znamená, že aby se křídlo dostalo do úplného přetažení, je třeba brzdy napůl navinout a navíc hluboce zatáhnout. Jinými slovy: bez navinutí nelze Eden 8 (při normální délce paží) dostat do úplného přetažení. V pracovním rozsahu mezi 10 a 20 cm zůstává ovládací síla s 1,7 resp. 2,6 kg příjemně nízká, teprve v oblasti stallu se síly řízení výrazně zvyšují.
V základním nastavení se Eden 8 pohybuje rychlostí 39 až 40 km/h (plně zatížen) s citelným dopředným tahem v aktivním vzduchu – s razancí a pronikavostí, na které jsme zvyklí spíše u C-kategorie. Zde Eden 8 odhaluje geny svého velkého bratra „Verve“, který se svým klouzavým výkonem jasně řadí do horního segmentu C. V zatáčkách se Eden 8 jeví o něco agilnější, než jeho předchůdce. S malými silami v řízení se dá bez problémů manévrovat na úzkých poloměrech. Ovládání je velmi přesné, kluzák reaguje na pokyny pilota téměř bez zpoždění, což u kluzáků střední třídy není vždy samozřejmostí. Křídlo je – podobně jako „Verve“ – vnímáno jako jeden celek. I v turbulentním vzduchu je vrchlík vždy dobře dopnutý a dá se jen těžko vyvést z rovnováhy (málo se pohybuje). Pohyby vzduchu jsou přenášeny na pilota hlavně přes volné konce. Řidičky samy o sobě poskytují spíše málo zpětné vazby, ale dobře informuje, když hrozí odlehčení a zaklopení vnějšího křídla. Eden 8 tak může být v slabé termice někdy trochu skoupý na zpětnou vazbu, takže se pilot musí více spoléhat na svou intuici, nebo zvuky variometru.
Eden 8 v běžné, kompaktní termice rozhodně nestresuje, ale je klidný a ochotně točí. Tlumení kyvů je dobře zvolené. Křídlo nemusí být násilně nuceno k požadovanému náklonu pomocí plného zatažení řidičky a náklonu v sedačce, ale víceméně reaguje ochotně již na malé pohyby řízení, příp. na přesun těžiště pilota v sedačce. Přičemž tendence vrchlíku k přechodu do náklonu není přehnaná. To znamená, že křídlo se „nepotápí“, pokud při točení zatáhneš více, ale vykazuje při přílišném bočním náklonu příjemnou a také zcela žádoucí tendenci k narovnání. Pokud chceš aby Eden 8 letěl v preferovaném náklonu, můžeš nechat vnější brzdu zcela vypuštěnou a Eden 8 bude pokračovat v kroužení v „auto-centrovacím režimu“.
Stejně dobře je vyladěno tlumení předozadních kyvů – jen zřídka (např. při vypadnutí ze silného stoupáku) je potřeba více zatáhnout za řidičky. Kluzák zůstává při vletu do termiky relativně neutrální, nebo letí s mírnou tendencí tahu dopředu do stoupavého proudu. Pro mě je to velmi dobře vyvážená odezva pro high-end padákový kluzák pro pokročilé. Stanou-li se podmínky náročnějšími a silná, nebo větrem rozbitá termika pořádně kopne, pak potřebuje Eden 8 ruce zkušeného B-pilota. Nyní kluzák odkryje svůj skrytý výkon, častěji se rozhoupe a při vyletění z termického proudu a při absenci vnějšího přibrzdění se může přihlásit na vnější straně lehkým zaklopením ouška. Díky tvrdšímu a dobře napnutému vrchlíku pocítíš i opakované, někdy i zcela nefiltrované vzdušné rázy směrem dolů. To znamená, že vrchlík může za náročných termických podmínek občas silněji přenášet rázy do volných konců. V takových podmínkách toto agilní, výkonné křídlo jasně odkazuje na své zařazení a vyžaduje aktivní pilotáž.
Ať už ve slabých, či v silných termických proudech: Eden 8 velmi efektivně přeměňuje stoupající vzduchové masy ve stoupavost. I při velmi vysoké startovní hmotnosti 100 kg ve velikosti 26 (M) nedochází ve slabých podmínkách k žádnému snížení stoupavosti. To jej jasně odlišuje od kluzáku Verve, který preferuje zatížení výrazně nižší, než je maximální certifikovaná startovní hmotnost. Optimální zatížení tzv. "sweetspot" se u Edenu 8-26 pohybuje mezi 96 až 97 kg. Při tomto zatížení nabízí křídlo perfektní ovladatelnost i v drsné termice a stejně tak nadprůměrnou stoupavost ve slabé termice.
Již u modelu „Verve“ posunul konstruktér jeho klouzavost na novou úroveň díky použití nového profilu. U modelu Eden 8 je při plném výkonu doslova cítit, že klouzavost je pro zařízení třídy B mimořádně dobrá, a pilot má pocit, že klouže spíše s kluzákem C kategorie. Rozsáhlé srovnávací lety s aktuálními špičkovými kluzáky třídy B a kluzáky třídy Low-C jasně ukázaly, že Eden 8 se v oblasti klouzavosti řadí na špičku aktuální B kategorie. Hrazdu speed systému lze sešlápnout průměrnou silou, celková dráha akcelerátoru je při maximální rychlosti 46 cm, což je mírně nad průměrem.
Pro ambiciózní piloty XC to znamená, že s dobře nastaveným speed systémem postroje lze maximální rychlost (přibližně 54–55 km/h) bez problémů udržet po delší dobu. Ve srovnání s ostatními modely ve své třídě vyniká Eden 8 při rychlém letu vynikající klouzavostí, která se může směle měřit s kluzáky nížších C-ček. Křídlo se přitom vyznačuje překvapivě dobrou směrovou stabilitou (díky wingletům!) a mimořádným tlumení kývání, protože winglety umístěné relativně vysoko na křídle mají znatelný kýlový efekt. Ovládání změny úhlu náběhu (řízení příčné osy) pomocí B/C- systému volných konců lze provádět s průměrnou silou a funguje dobře. Ovládání bočních kyvů je naopak obtížnější, protože je vnější část vrchlíku zavěšena pouze v rovině A a B a korekce B/C systémem působí na vrchlík pouze omezeně).
S uvolněnými řidičkami odhalí tento svižný kluzák svůj velký výkon a pořádný zátah. Všechny manévry lze proto provádět s velkou dynamikou. Kluzák je přitom velmi stabilní a odolný proti zaklopení. Kluzák pro XC lety s evidentní porcí zábavnosti.
V prudkých termických proudech došlo k několika neškodným zašustění uší. Naopak při letu ve speedu zůstal vrchlík velmi stabilní. Při simulovaném bočním půl-klapu na základní rychlosti se Eden 8 bez zásahu pilota otočil o něco rychleji, přibližně o 90 až 180 stupňů. Při 50% klapancích na speedu se zvýšila dynamika s určitou tendencí dynamického otevření zaklopené plochy vrchlíku. Náklon a předskok bočních kolapsů šlo dobře kontrolovat pomocí vnější řidičky. Při čelním zaklopení reagovalo křídlo příkladně: nedošlo k žádnému vytvoření rozety, otevření bylo velmi symetrické s normální tendencí k předskoku, typickou pro tuto kategorii. U všech bočních a čelních kolapsů nedošlo k žádnému závleku.
Spirála se nejlépe navede přes dvě zatáčky a následně se dostane do vysokého náklonu s rychlostí klesání 10 m/s a více. Samotnou rotaci lze velmi dobře kontrolovat. Při exitu ze spirály se kluzák sám stabilizuje přes několik otáček. Pokud není spirála stabilizována (brzděna) na vnější straně vrchlíku, může kluzák dynamicky „vyletět“ ze spirály a vyžaduje pak silné přibrzdění, aby se zabránilo následnému předběhnutí.
S bočním A popruhem fungují skvěle! Vnější část vrchlíku lze pohodlně a se střední námahou zaklopit a také udržet. Několik vnějších komor může mírně třepat, křídlo nevykazuje tendenci k nafouknutí a nežádoucím pohybům. Nafouknutí a otevření proběhne automaticky, vnější komory se otevírají s mírným zpožděním.
B-Stall vyžaduje velkou sílu, aby se proudění na vrchlíku zcela přerušilo. Udržení B-Stallu vyžaduje stejně velké svaly. Křídlo zůstává kolem svislé osy pěkně stabilní a klesá dolů s atraktivní rychlostí klesání. Samo o sobě je to dobře proveditelné, ale vyžaduje to pořádnou sílu!
Eden 8 je bezpochyby vysoce výkonným kluzákem v aktuální B-kategorii. V termice patří k nejlépe stoupajícím kluzákům ve své třídě, což ocení zejména piloti létající v rovinách, kteří musí mnohdy bojovat o „přežití“ ve slabé termice. Kromě toho se křídlo v termice vyznačuje příjemnou točivostí a stabilitou v turbulencích. Ale to není vše: jeho klouzavost zejména při letu na speedu řadí tento kluzák na špičku B-kategorie, kde především přesvědčuje vyladěnou předozadní stabilitou a vysokou boční stabilitou vrchlíku.
Je však třeba zdůraznit, že Eden 8 vyžaduje v náročných podmínkách obezřetného pilota, který dokáže mít tento svižný a výkonný kluzák pod kontrolou díky aktivní pilotáži a je schopen aktivně zasáhnout v případě závažnější deformace vrchlíku.
Pro Hike & Fly je Eden 8 díky své atraktivní celkové hmotnosti rozhodně doporučován, přičemž je třeba vzít v úvahu jeho o něco větší rozměry po sbalení. Výkonově orientovaní XC borci si určitě přijdou na své, když na dlouhých letech s křídlem s dobrým stoupáním a vysokou klouzavostí ukážou mnoha C-pilotům zadní část své sedačky a Eden 8 jim tak vykouzlí úsměv na tváři ...
Kluzák třídy EN-B, který dosahuje mimořádně vysoké úrovně v oblasti klouzavosti a stoupavosti. V náročných povětrnostních podmínkách však vyžaduje aktivní pilotáž!
Co se nám líbilo: všechno!
Co je jiné: ve srovnání s předchozím modelem zcela nová konstrukce.
Co nám chybí: -