|

Létali jsme v krásných, ale věčně větrných argentinských Andách, šlapali mezi kaktusy, sledovali místní lidi, jedli jsme steaky, pili skvělá vína a Jim Morrison nám hudbou z mého mobilu udával tempo našich myšlenek. Nemůžu říct, že jsme si to neužili.
O bivaku jsem psal už několikrát a vždy to bylo o silných zážitcích, zvláštních výzvách, o svobodném pohybu v divokých horách. Nezměnnost lidského rozhodnutí nás školí při vlastních chybách a podivných situacích, do kterých se často jinak nedostáváme. Ale v tu chvíli je musíme zvládnout stejně jako všechny ostatní, protože na nich závisí vše.
Je to ostrý nůž dělící řešení na správná a špatná.S výhrami idůsledky, které si neseme jen my sami, protože nikdo jiný tam není, nikdo o nás neví. To vše je protkáno silou a slabostmi každého z nás, schopnosti zvládnout padák i sebe, číst přírodu a naslouchat.
Takhle to znám a cítím. Dalibor Carbol |
Photo by Juraj Kleja |